Můj příběh

Jsem cvičitelka, trenérka, výživová poradkyně,která miluje zelené potraviny. Radím lidem, jak správně cvičit a jíst, aby se cítili dobře tak jako já. Protože radím lidem to, co žiju.

Jsem autorkou e-booků Sám sobě výživovým poradcem, 11 jednoduchých cviků pro zdravá záda a Jak správně cvičit 5 nejdůležitějších posilovacích cviků.

 

Vstát každý den s pocitem, že mě nic nebolí, že se cítím skvěle a že se na své tělo mohu spolehnout, že neonemocním, byl můj sen, který se mi plní. Léta přibývají, ale pokud se o něj dovedeme starat a dopřejete mu, co je mu přirozené, může to být dokonce lepší, než před lety.

Mám to štěstí, že můj největší koníček se stal mou profesí. Pohyb byl mou součástí od dětství a možná právě proto, že jsem žádný sport v dětství nedělala na vrcholové úrovni, hodně mě to bavilo a vydrželo dodnes. Abych mohla svou profesi cvičitelky a trenérky dělat, potřebuji a chci být zdravá, v kondici.

 

Má sportovní kariéra nebo cesta, chcete-li, započala před 30 lety. Bylo mi 20 let, když jsem začala předcvičovat aerobic. Byl to přirozený vývoj z šikovné cvičenky cvičitelkou.

V tu dobu se do České rep. dostal sportovní aerobic a protože se mi to moc líbilo a já měla ambice něčeho dosáhnout (protože v dětství mi nebylo dáno), začala jsem si vymýšlet sestavy a s nimi pod hlavičkou Českého svazu aerobiku začala závodit.

Nastalo období dřiny, pilování cviků a prvků, ale také čas “slávy”. Má závodní kariéra se po 5 letech završila zraněním (přetržená achylovka) a následným těhotenstvím.

V tu dobu jsem už měla své jméno spojené s předcvičováním pro širokou veřejnost a první zkušenosti práce ve fitness centru za sebou.

Otevřela se mi cesta k dalšímu  vzdělávání v oblasti fitness trenér a později výživový poradce. Byl to přirozený vývoj, jelikož mě všechno bavilo a zajímalo. Všechny poznatky ze všech oborů jsem dávala do souvislostí a vybírala pro svá cvičení metody a cviky, které mi dávaly smysl. Na své cestě od posilovacích forem cvičení, pilates metodu až po poweryogu, jsem vnímala, jak důležitá je technika provedení.

 Jak důležité je naučit se vnímat své tělo, když cvičíme, chodíme, stojíme či sedíme. Správné cvičení má přímý vliv na zdraví, na to, jak se cítíme a co z nás vyzařuje.

 

Když se ale ohlédnu zpět, cesta nebyla tak krátká a jednoduchá, jako tento článek…

 

Má závodní kariéra skončila přetrženou achylovkou. Můžete říct : “smůla…chudák!” Již tenkrát jsem prostě věděla, že jsem neposlechla své tělo, které mi říkalo : “už jsem na konci sil, zpomal…” Měla jsem svůj cíl, sen, kterého jsem chtěla za každou cenu dosáhnout.

Další období zdravotních problémů přišlo, když jsem se předcvičováním naplno živila. Po 10 letech mě bolela záda, bedra, za krkem, stále jsem byla unavená, přecházela jsem nemoci, protože jsem si marodit nemohla dovolit. Chodila jsem sice na masáže, jedla výživové doplňky, ale jela jsem dál naplno. Bylo potřeba zpomalit, něco změnit. Než jsem si to uvědomila, uběhl nějaký čas.

Jak se říká : Kovářovic kobyla chodí bosa… To, že je člověk cvičitel, neznamená automaticky, že se mu při předcvičování zapojují ty správné svaly. I když udělá provaz neznamená, že má protažené to, co by protažené být mělo. Lektor je od toho, aby nejen předcvičoval, ale také opravoval a motivoval. Když lektoruje, neustále mluví a dělá i špatné pohyby, neustále má hlavu v záklonu (když je v předklonu a mluví na lidi).

Takže : přetížená bedra, přetížená šíje, horní trapézy, ochablé svaly hlubokého stabilizačního systému, které drží páteř ve správné pozici (to nejsou ty povrchové, ale ty hluboké), zkrácené flexory kyčle (I když udělám provaz), ochablé fixátory lopatek (svaly, které drží lopatku ve správné pozici), nefunkční břicho…no, na jednu cvičitelku je toho dost.

Asi jsem to všechno měla mít, abych si udělala zkušenost, jak z toho ven.

Má kamarádka fyzioterapeutka mi ukázala pár jednoduchých cviků, které jsem si sama pro sebe začala cvičit každý den. Říká se tomu kompenzace, kompenzační cvičení, které vyvažuje něco, co děláme špatně nebo moc nebo vůbec.

Každý den po dobu tří měsíců jsem cvičila. Z počátku se nic nedělo, ale vytrvala jsem. Nakonec jsem jela na dovolenou, odpočinula si a pak…mé tělo naskočilo. Bylo to jako mávnutím kouzelného proutku, bylo to osvobozující a bylo mi dobře, nic mě nebolelo.

Nemusím teď cvičit každý den, ale 3x týdně si čas udělám a je jedno, kde cvičím, protože to jsou cviky jednoduché, které mohu dělat kdykoliv a kdekoliv, třeba na pláži.

Občas mám období, kdy mám hodně práce a trochu na sebe zapomínám. To se pak tělo ozve a říká : “zpomal…udělej si na sebe čas”…a tak se pokorně vracím ke “svému”cvičení a nastavuji pravidelný režim. Stačí si položit jednoduchou otázku : “Proč to dělám? Protože se chci cítit dobře”!.

 A protože radím lidem to, co žiji.

 

Pokud máte pocit, že se vás to týká, že vás také něco z toho bolí a zajímá vás, jak si můžete jednoduchým způsobem tyto disbalance – nerovnováhy na těle vykompenzovat – vyrovnat, můžete si stáhnout můj e-book zdarma.

 

P.S. Jak to bylo s výživou…

Pokud tělo vyčerpáváte rychleji, než stačíte doplňovat, časem začne upozorňovat a nabádat ke změně. Věděla jsem, že potřebuji jednoduchý a rychlý zdroj živin, protože normálním jídlem nepokryji deficit. Začala jsem jíst různé doplňky výživy jako jsou minerály, vitaminy, stopové prvky, antioxidanty, enzymy, prebiotika…no těch krabiček bylo celkem dost a ještě zbývalo tolik úžasných preparátů, které by mé tělo potřebovalo. Měla jsem sice dobrý pocit, že pro sebe něco dělám, ale nic se neměnilo.

Před třemi lety mi přišly do cesty zelenáče – ječmen a chlorella od Green ways.

O zelených potravinách, zvláště o ječmenu jsem už dávno věděla od kamarádky, která ho nadšeně jedla a tak jsem začala skromně jednou až dvěma čajovými lžičkami denně, dle návodu. No kdybych jedla jen ječmen a jen podle návodu, tak se asi nic nestane.

Potkala jsem Mirku, která se zelenými nějakou dobu pracovala a řekla, že se spolu doplňují, jejich účinky se spolu násobí, že všechny důležité prvky, které jsem výše vyjmenovala, ječmen i chlorella obsahují a že je to velmi jednoduché a prosté a že pokud toho pro své tělo potřebuji víc, mohu jíst dvoj i trojnásobné dávky, že předávkování nehrozí a vedlejší účinky to nemá.

Sice jsem byla nadšená, ale vzpomínám si, jak jsem skepticky koukala na její kamarádku Ivu, která si tím vyřešila osteoporózu a vážně jsem nevěřila v zázračné účinky zelených potravin.

Jako dnes si vzpomínám, jak jsem se bála jíst chlorellu, aby mě nezacpala, protože o pár let dříve jsem ji zkoušela jíst a právě to se mi stalo.

 

Je to už je to 5 let a v mém životě se udály tři zásadní věci :

 

Má práce mě baví a naplňuje. Nechci se ale ucvičit a vím, že potřebuji víc odpočívat a kompenzovat a vím jak.

 

Víc jak rok jsem nebyla nemocná. Opary a zubní kazy, které jsem od dětství pravidelně mívala, jsem za celou dobu neměla… a ještě další “drobnůstky”. Takto se to zdá jako malé změny, já to ale vnímám jako velkou věc, důkaz, že to funguje. Že večer nepadám vyčerpáním, že se mohu spolehnout na své tělo, že každé ráno stojím (na značkách) před lidmi v tělocvičně, že jsem zdravá a plná energie.

 

I když mi zelené nepomohly hned, abych nebyla nemocná, vytrvala jsem.

Začala jsem ječmen s chlorellou doporučovat dál a proto jsem o těchto dvou chtěla vědět co nejvíc. Jejich vlastnosti mě doteď fascinují. V dnešní době není problém najít na sobě nezávislé informace o čemkoliv. A kdo něco hledá, informace mu sami přichází z různých zdrojů. Takže dnes už vím, že pokud si chce člověk pomoci, musí to udělat sám z vlastního rozhodnutí a že kvalitní stravou a životním stylem je možné vyřešit všechny nemoci. Zjistila jsem, že někteří lidé raději budou trpět, než aby změnili něco ve svém životě. Zjistila jsem, že nemusím být dokonalá ve svém stravování a stresovat se tím, protože zelené potraviny mi tu nedokonalost kompenzují. Že je mohu jíst a mít kdykoliv a kdekoliv.